Proč nucení do jídla nefunguje?

By admin|Duben 24, 2017|Články|

„ Jez hlavně maso, ” opakovala mu kdysi často máma. Dnes je vegetarián.

„ Sněz nejdřív salát, pak dostaneš oběd, ” slýchala jako malá. Dnes má k čerstvé zelenině a ovoci stále odpor. Nikdo nedělá totiž rád to, co MUSÍ. I když někdo časem zvládne překonat hořkou pachuť MUSŮ z dětství, mnoho z nás ji s sebou vláčí ještě dlouho.

„A ještě jednu lžičku za tatínka…”_vyrp11_9Bibetta--Sleeved-Ultrabib--Birds-IMG_0705-3--72dpi-1500x1500

Malé děti bývají při krmení často pod nátlakem a víceméně je pořád tlačíme udělat o něco víc, než by samy chtěly.

Pokud se ale neustále ohlížíme na množství snědeného jídla, nevzali jsme to celé tak nějak za špatný konec?

ODPOVĚDÍ NA NÁTLAK MŮŽE BÝT JEN REZIGNACE NEBO ODPOR.

Než budeme příště dítě nutit do jídla, dobře si promysleme, jaká poselství tím předáváme. Zda skutečně chceme, aby z našich dětí vyrostli dospělí, kteří:

  • Sní bezmyšlenkovitě vše, co dostanou, kdykoliv mají příležitost?
  • Jedí tak dlouho, dokud není prázdný talíř?
  • Jsou při jídle tak rychlí, že nestíhají pořádně kousat ani vnímat chutě?
  • Nevěnují jídlu pozornost a dělají při něm ještě další věci?
  • Rozdělují potraviny na ty, které jsou zdravé a jíst se musejí a na ty nezdravé za odměnu?

Z toho hodného a poslušného dítěte se totiž tak může stát dospělý, který zaplatí nemalé peníze výživovým poradcům, aby se znovu naučil vybírat kvalitní potraviny, při jídle se soustředil, vychutnal ho, jedl jen do polosyta a také bez výčitek.

„Netlač řeku. Teče sama, ” řekl kdysi Fritz Perls.

Zkusme se nad jeho slovy chvíli zamyslet. Přestože se budeme snažit tlačit řeku, ona si stejně teče tak rychle, jak se jí zachce. Přestože přes nějakou nevoli děti zvládnout spolykat pár soust, chvíle kdy s chutí začnou více jíst prostě přijde, až bude ten správný čas. Pokud nás ale často při jídle uvidí, nevyhnutelně přijde den, kdy budou chtít také ochutnat. Tlak na rychlejší nástup příkrmů by se dal přirovnat k plavání proti proudu. Stojí hodně energie a výsledek nestojí moc za nic. Tím nechci říct, že jako rodiče nic nezmůžeme a veškerá vložená energie do našich dětí je plýtváním. Dítě je ale taková řeka. Můžeme směrovat její proud a postavit hráz, když nám zatéká do domu, tedy pokud překročí jisté hranice. Také se o ni můžeme starat, vybírat z ní větve a jiné nánosy, které brání proudu. Ale jen velmi těžko můžeme obrátit směr jejího toku a jít tak proti přirozenosti svého dítěte…

Možná si říkáte, že to je sice fajn, ale …

kuba-papa

 

V NAŠÍ SPOLEČNOSTI SE PŘIKRMUJE PODLE PRAVIDEL Z URČITÉHO DŮVODU.

JAKO RODIČE JSME ZODPOVĚDNÍ ZA TO, KOLIK A ČEHO DĚTI SNĚDÍ.

PŘECE KDYŽ NEBUDU NA DÍTĚ TLAČIT, NIKDY JÍST NEZAČNE.

JE LEPŠÍ KRMIT LŽIČKOU, JÍDLO DO RUČKY A NEBO KOMBINACE?

JE MOŽNÉ PŘIKRMOVAT BEZ NÁTLAKU I PŘI UMĚLÉM MLÉCE?

Možná na některé otázky Vám odpoví následující články, které budou postupně zveřejněny.

Na článek Příkrmy bez nátlaku se můžete těšit už ve středu 26.4.2017.

Respektující přístup v příkrmech u nekojených dětí  potom zveřejníme v úterý 2.5.2017.

Bára Mašková

Share this Post: