Příkrmy v pohodě i při UM

By admin|Květen 4, 2017|Články|

Je vidět, že Terezka si jídlo umí užívat. Fotku nám poskytla nekojící maminka Veronika.

Je vidět, že Terezka si jídlo umí užít.

O tom, že si už malé děti vytvářejí svůj vztah k jídlu a není vhodné je šiškovat jako husy jsem psala v článku zde. O tom, že stolovat společně i s nejmenšími dětmi a nechat jim svobodu volby se z dlouhodobého hlediska vyplácí jsem psala zde…ale co když jsou plně na umělém mléce, je potom třeba změnit přístup?

Mateřské mléko je samozřejmě svým složením pro kojence ideální. Pokud ale kojení není možné, tak pro ještě neodstaveného savce, který ještě jíst odmítá, je umělé mléko z lahve za kojení lepší náhražkou, než příkrm ze lžičky.

Doporučení začínat s příkrmy už od 4. měsíce u nekojených dětí může být zavádějící. Nekojené děti se totiž stejně jako ty kojené mohou vyvíjet každé jinak rychle.

Kousací a pozorovací schopnosti a další nutné dovednosti se budou vyvíjet přirozeným tempem dítěte nezávisle na tom, jestli je krmeno z lahve nebo je kojené. Někteří rodiče se úmyslně snaží pití umělého mléka radikálně omezovat, jelikož vnímají, že se jedná, jak už název napovídá, o něco umělého. Na trhu je ale velký výběr umělých mlék různé kvality a složení, některé i bez palmového tuku a je pak na rodičích se rozhodnout, jaké je právě pro jejich dítě to nejlepší.

I u dětí na UM je potřeba mléka někdy víc než jen hlad

Cucání i nekojené děti uklidňuje. Pokud jsou navíc při krmení chovány v náručí, vychutnávají si někdy pouze kontakt a pití mléka je až takovým bonusem. Nekojící maminka se tak musí naučit rozlišovat, kdy má její dítě hlad, kdy potřebuje mléko, kdy chce pochovat a kdy postačí dudlík.

I malé děti se mohou brzy učit pít z otevřeného kelímku jako je Babycup

I malé děti se mohou brzy učit pít z otevřeného kelímku jako je Babycup

Správné naladění na potřeby dítěte pak může pomoci po prvních narozeninách i s tréninkem pití z otevřeného pohárku. V této době už totiž není vhodné z důvodu správného vývoje dutiny ústní podávat všechny tekutiny sáním z lahve. Správný odhad potřeb tak může pomoci vychytat nejlepší chvíle pro první pokusy s pitím z otevřeného pohárku. Děti rády napodobují dospělé a tak i v pití bývají brzy ochotné láhev vyměnit za hrníček.

 

I nekojené děti také mohou mít někdy více než na jídlo chuť na mléko, když jsou unavené nebo nemocné. Proto jak vyplývá z osobních zkušeností maminek, standartní tabulkové přikrmování v praxi nemusí každý den přesně fungovat a mnohem lepší je se prostě přizpůsobit aktuální situaci s ohledem na minimální rozestup dávek a denní doporučené množství UM dané výrobcem.

Představuji vám nyní maminky, které svým nekojeným dětem naslouchají více než odborným doporučením a tabulkám, přestože tak plavou proti proudu tradičnímu modelu přikrmování. Bylo mi ctí, že jsem mohla naslouchat jejich obdivuhodným příběhům. Předaly mi tak vhled do problematiky příkrmů při umělém mléce, přestože sama jsem kojící. Jejich zkušenosti a poznatky, které anonymně sdílejí potvrzují, že respektující přístup v příkrmech je možný, ať je dítě kojené či krmené z lahve.

Maminka Adéla

Františkovi je 6 měsíců. Od narození je na UM (od 3. měsíců plně). Na spánek ani podávání mléka nemáme přesný harmonogram a nechávám se řídit převážně jeho rytmy a potřebami. Od jeho 5. měsíců ho bereme k sobě ke stolu, když večeříme. Obvykle dostane na žužlání kousek mrkve, okurky nebo banánu a rád nás při jídle pozoruje. Doopravdy se ale začal o jídlo zajímat až poslední týden. Od té doby kromě společných večeří dostává oběd do ručky formou BLW, který jí na zemi v poloze na bříšku. Nyní má mléko asi 7x denně. S mixovaným příkrmem jsme začali v 5. měsících, ale vůbec ho to nezajímalo a nebavilo, takže jsme po dvou dnech skončili a raději se rozhodli počkat, až sám o jídlo projeví zájem. Přeci ho nebudeme šiškovat jak husu. I přes určité komentáře v rodině jsme vydrželi a byl do 6. měsíců převážně na mléce. Sice jsem byla na pochybách, jestli je BLW pro nás vhodná, když není kojený, ale vnitřně cítím, že jsem se rozhodla správně. Když nyní vidím, jak je syn při jídle spokojený, jsem ráda, že jsme ho netlačili do něčeho, na co ještě sám nebyl připravený.

 

Terezka už baští s chutí.

Terezka už baští s chutí.

Maminka Veronika

Terezka (9 m) dneska už baští krásně. Ještě v šestinedělí po velmi stresujícím pobytu v nemocnici jsme vlivem stresu a nemoci bohužel postupně kojit přestali. Ale po umělém mléce Terezka nepřibírala, jak by měla a tak nám lékařka doporučovala začít přikrmovat co nejdřív, tedy už od 4. měsíce. O blw jsem nevěděla nic, takže v 5 měsíci jsme začali klasicky mixovanou mrkvičkou na lžičku a postupně dalšími příkrmy, které přílišný úspěch nesklízely. Když odmítala jíst, dostala mlíčko, které tak u nás stále jelo z 90%. Pak jsem pochopila, že každé dítko si samo řekne co, kdy a jak chce. A medicína ani jiná věda s tím nic moc nezmůže. Od 7. měsíce se krmí převážně sama formou blw. Tenhle způsob krmení ji moc baví a jídlo si konečně užívá a také přibírá. V 8 měsících měla téměř 7 kg. Snažím se vařit stejné jídlo pro sebe i pro malou a jíst s ní společně. Příkrmy dostává 3x denně, mléko přes den taky asi 3x a v noci cca 2-3x. Mléka má pořád tolik, kolik si řekne a bude ho mít do té doby, dokud bude chtít.

 

Maminka Jana

Náš Vojta na mě zhruba od druhé poloviny 5. měsíce začal při jídle pokřikovat a domáhat se ochutnávky, což pro mě byl signál, že je na příkrmy ten správný čas. Začali jsme tedy přikrmovat, ale ze začátku odmítal jíst úplně všechno. Myslím, že hlavně protože jsem na něho hodně tlačila a nevšímala si, jak to chtěl on. Krmila jsem ho v polosedě u mě v náručí a znemožňovala mu pohyb. Od chvíle, co sedí v lehátku a krmím ho bez nátlaku, nám to funguje mnohem lépe. Po lžičce natahuje ručky a otevírá pusu a nedostává další lžičku dokud nevychutná tu předchozí. Když jídlo úplně odmítne, už se s ním neperu, ale nabízím místo toho ještě mléko. Teď má 6,5. měsíců a obvykle UM dostává už jen ráno a večer. Příkrm má pak 3x denně.

Vařím převážně obilné a zeleninové kaše se strouhanou čerstvou zeleninou nebo ovocem. Občas dostane do ruky sušené jablíčko nebo banán. Respektuji jeho přirozený vývoj, neposazuji ho předčasně ani nevodím za ruce, tedy i v příkrmech se snažím držet jeho tempa. K jídlu má myslím už dobrý vztah a je vidět, jak se vždy těší, když ho dávám do krmícího křesílka. O každé naše jídlo se nadále velmi zajímá a nemůžu se už dočkat, až se naučí sedět a budeme ho moci brát s námi ke stolu.

Maminka Kristýna

Eliška má 13. měsíců a přestože není kojená, od začátku jsem se snažila řídit jejími potřebami. Umělé mléko dostávala na požádání a i když jsem se většinou snažila dodržovat dvouhodinové rozestupy dané výrobcem. Pokud si ale mléka jen cucla a později se ho domáhala, nabídla jsem za půl hodiny klidně znovu. Přikrmovat jsme začali na popud doktorky ve 4,5. měsících, ale myslím, že to bylo hodně brzy a i kvůli tomu si Eliška prošla ošklivým ekzémem. Na začáku dostávala příkrmy na lžičku a to hlavně domácí, ale občas i kupované. Asi od 7. měsíce, jakmile začala sedět v jídelní židličce, se už chtěla krmit jen sama a od té doby krmení lžičkou odmítá. Snažím se od té doby vařit taková jídla, aby se jí dobře braly do ruky. Eliška už je výhradně na domácí stravě, vařím jí to co nám, ale bez koření a soli. Rozhodně ji nechci odstavovat násilím, dokud mléko chce, bude ho mít. Ted už ho vyžaduje jen večer a v noci. Jídlo ji nabízím 5 x denně, ale není velký jedlík, takže mnohdy toho moc nesní. Když delší dobu nechce jíst, nabízím aspoň mléko, ale teď když jí roste stolička nevezme si ani to. Do ničeho ji ale nenutím a věřím, že hlady dobrovolně neumře.

Maminka Petra

Kačence je teď 1,5 roku. Se zeleninovými příkrmy na lžičku jsme začali v 5. měsích. Kolik snědla, tolik snědla a dokrmili jsme UM. Když už zvládla sníst celou skleničku, mléko jsme už nedávali. UM dostává už jen ráno a večer, příkrm 5x denně. Když neměla žádnou chuť k jídlu například během nemoci, nabízeli jsme mléko, ale většinou ho také odmítala. U stolu s námi seděla úplně od malinka v takovém lehátku. Zatím proti nakrmení neprotestuje a spolupracuje dobře. Lžičkou se někdy zkouší krmit i sama, ale zatím tekutá jídla spíš vylévá. Takže omáčkami a polévkami ji krmím buď já, nebo občas zkoušíme spolu vést lžičku. Kusovitá jídla dostává zhruba od roka. Vidličkou ji pomáhám jednotlivá sousta nabodnout a do pusinky si je už umí dát sama. Svačiny jako rohlík s pomazánkou jí sama rukama pokrájené na kostičky. Komunikace v průběhu jídla nám funguje dobře. Umí si říct, když chce přidat, nebo je jídlo moc horké či studené, případně že už dojedla. Od roka se snažím vařit pro všechny společně s tím, že je to takové bez chuti a zápachu a na talíři si to potom s mužem dochucujeme. Přestože ale Kačenka vidí, že má na talíři úplně to stejné jako my, dospělácké jídlo je prostě nej. Takže běžně dostává i pár soust z mého talíře, pokud to zrovna není něco nevhodného.

Share this Post: